Malá Třemošná, CHKO Brdy

         

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6979283N, 13.9482442E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/lurokahoku

 

Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Lehce mrzlo, ale přitom podzim ještě nepředal vládu zimě. Puňťa zářil na obloze, ale větřík vanul ták studený, že jsem se musela pořádně hýbat, aby mi bylo teplíčko. Den byl ták zvláštní, jak jen den může být a přitom byl ták přívětivý, že by byla věčná škoda si jej neužít.

 

Tlapky mne nesly po měkoučkých lesních cestách i pěšinách místy, kde se mé tlapky země ještě v životě nedotkly. Dokonce ani člobrdice tady nikdy nebyla. Tlapkala jsem lesy, které nepoznal ani brácha Frája a to je co štěknout. Ten totiž nenavštívil jen velmi málo brdských míst.

 

Tlapkala jsem vzrostlým lesem, vůbec nikam jsem nespěchala. Užívala jsem si každý krok i pohled do přírody. Vždyť jeden nikdy neví, kdy se zase jednou podívá do takto krásného lesa, kde vedle vysokých statných stromů rostou stromky malé, sotva viditelné. Navíc lesem vedlo tolik klikatících se pěšinek a všechny měly jeden směr. Všechny mířily ode mne, z pořádného kopečka. Ne, že by se mi nechtělo vyrazit na průzkum, to opravdu štěknout nemohu. Ale kdo by se chtěl škrábat zpátky do pořádného kopce?

 

Raději jsem tlapkala po boku člobrdice, kochala jsem se nádhernou přírodou, když jsem jen pár kroků přede mnou zmerčila zvláštní kamenný útvar. Ten jsem musela prozkoumat. V mžiku jsem promrkala očadla, našponovala ušadla, famfrňákem zhluboka zavětřila, když se mé tlapky daly do pohybu rychlejšího než rychlého a nesly mne rychlostí mi málem už nevlastní k mému novému cíli.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila pár dlouhých skoků a z tempa jsem ubrala. Už jsem nesvištěla takovou rychlostí, že se stromy kolem mne zdály býti rozmazané. Svištěla jsem rychlostí tak akorát vysokou, abych přesně věděla, kam šlapu. Přeskočila jsem nevysokou kamennou zídku a uprostřed kruhu jsem se posadila. Nestačila jsem totiž valit očadla.

 

Byla jsem na místě krásnějším než krásném, kde mne přecházel zrak. Kameny tu byly vyskládané do kruhu, ale co kousek zídky, to byl originál. Byla místečka, kam by se dalo sednout, nechyběla místečka zdobená maličkostmi. Ty byly vidět až při větším průzkumu. Dokonce jsem objevila i kamennou mohylku.

 

Co vám budu štěkat, kamarádi. Vrchol Malá Třemošná je vrcholem ne moc vysokým, ale zajímavým. Pokud jste tu ještě nebyli, neváhejte a vydejte se v mých stopách. Je tu opravdu moc moc krásně a ta atmosféra. Ta se jinde jen tak nenajde.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.