Památník hornictví a hutnictví, CHKO Brdy
Kraj: Středočeský
Okres: Příbram
GPS souřadnice: 49.6724000N, 13.9191700E
Odkaz do map: https://mapy.com/s/halagagopa
Dnes vás, kamarádi, zavedu na
místo malé, ale zato krásné. Zavedu vás k památníku hornictví a hutnictví,
ke kterému mne tlapky zanesly, když jsem se toulala mou oblíbenou chráněnou
krajinnou oblastí Brdy.
Byl krásný den a já jsem se po
boku člobrdice toulala po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa,
v kožíšku mne škádlil větříček a les ták krásně voněl zimou, až jsem občas
musela svůj famfrňák schovat, jinak by mi snad i omrzl.
Tlapky mne nesly po zpevněné
lesní cestě nádherným vzrostlým lesem. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly
vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčila jsem pařezy, koberce mechu a tolik
pěšinek, že bych je ani nespočítala. Občas jsem zmerčila kapradí, jindy
rostlinku borůvčí, ale brzy jsem zjistila, že ani jednomu moc pozornosti
nevěnuji a jen tak si svištím lesem do míst, kam se zrovna mým tlapkám chce mne
nést.
Prosvištěla jsem mnoho pěšinek,
objevila jsem mnoho stop. Zjistila jsem, že v místních lesích bydlí srnky
a srnečci, jeleni i laně a občas se tudy projde kámoš jezevec, kterého
v lesích potkat je malým zázrakem. V merku jsme měla i stopičky
místních kun či lasiček, ale těch byla taková změť, že poznat odkud přišly a
kam odcházejí se mému famfrňáku nepodařilo. Zda je to škoda, kdo ví.
V zápalu boje se stopami jsem totiž opodál zmerčila parádní lesní
přístřešek se stříškou porostlou mechem a před ním stojící cosi, co zaujalo mou
pozornost. Stopy nestopy, tohle místo nesmělo mému toulavému průzkumnému já
uniknout.
Našponovala jsem ušadla, promrkala
očadla a s velkým sebezapřením jsem zvedla famfrňák vysoko k obloze.
Zhluboka jsem se několikrát nadechla a než jsem se nadála, už mne tlapky nesly
rychlostí mi skoro nevlastní vstříc novému dobrodružství.
Svištěla jsem kupředu rychleji
než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby vyrovnal
sebemenší zatáčky. Stromy kolem mne se mi zdály býti rozmazané, ale i přesto
jsem svištěla kupředu a nic mne nemohlo zpomalit. Usvištěla jsem mnoho kroků,
skočila jsem jen pár skoků, prosvištěla kolem přístřešku a už jsem seděla u
nevysokého kamene, na kterém jsem zmerčila kamennou cedulku se spoustou velkých
písmenek.
Seděla jsem na místě a valila
jsem očadla. Byla jsem u památníku hornictví a hutnictví, který mi sděloval, že
v těchto místech se zpracovávalo stříbro z místních rud už ve 14.
století. To je kamarádi ták dávno a přesto místo stopy těžby stále nese. Tomu
by jeden nevěřil.
Štěky z našich výletů nově
najdete na webu janulanatoulkach.cz.
Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a
nechybí ani recenze z cest.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Komentáře
Okomentovat