Památník hornictví a hutnictví, CHKO Brdy

         

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6724000N, 13.9191700E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/halagagopa

Dnes vás, kamarádi, zavedu na místo malé, ale zato krásné. Zavedu vás k památníku hornictví a hutnictví, ke kterému mne tlapky zanesly, když jsem se toulala mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblastí Brdy.

 

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, v kožíšku mne škádlil větříček a les ták krásně voněl zimou, až jsem občas musela svůj famfrňák schovat, jinak by mi snad i omrzl.

 

Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě nádherným vzrostlým lesem. Všude, kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčila jsem pařezy, koberce mechu a tolik pěšinek, že bych je ani nespočítala. Občas jsem zmerčila kapradí, jindy rostlinku borůvčí, ale brzy jsem zjistila, že ani jednomu moc pozornosti nevěnuji a jen tak si svištím lesem do míst, kam se zrovna mým tlapkám chce mne nést.

 

Prosvištěla jsem mnoho pěšinek, objevila jsem mnoho stop. Zjistila jsem, že v místních lesích bydlí srnky a srnečci, jeleni i laně a občas se tudy projde kámoš jezevec, kterého v lesích potkat je malým zázrakem. V merku jsme měla i stopičky místních kun či lasiček, ale těch byla taková změť, že poznat odkud přišly a kam odcházejí se mému famfrňáku nepodařilo. Zda je to škoda, kdo ví. V zápalu boje se stopami jsem totiž opodál zmerčila parádní lesní přístřešek se stříškou porostlou mechem a před ním stojící cosi, co zaujalo mou pozornost. Stopy nestopy, tohle místo nesmělo mému toulavému průzkumnému já uniknout.

 

Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla a s velkým sebezapřením jsem zvedla famfrňák vysoko k obloze. Zhluboka jsem se několikrát nadechla a než jsem se nadála, už mne tlapky nesly rychlostí mi skoro nevlastní vstříc novému dobrodružství.

 

Svištěla jsem kupředu rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby vyrovnal sebemenší zatáčky. Stromy kolem mne se mi zdály býti rozmazané, ale i přesto jsem svištěla kupředu a nic mne nemohlo zpomalit. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila jsem jen pár skoků, prosvištěla kolem přístřešku a už jsem seděla u nevysokého kamene, na kterém jsem zmerčila kamennou cedulku se spoustou velkých písmenek.

 

Seděla jsem na místě a valila jsem očadla. Byla jsem u památníku hornictví a hutnictví, který mi sděloval, že v těchto místech se zpracovávalo stříbro z místních rud už ve 14. století. To je kamarádi ták dávno a přesto místo stopy těžby stále nese. Tomu by jeden nevěřil.

 

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest. 







Komentáře