Křížek Na Bůrku, CHKO Brdy

          

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.5874864N, 13.7292592E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/cavacopuze

Den byl jako z pohádky. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, bylo bílo. Ne tak bílo, aby snížek zahalil přírodu do hávu zimy. Bylo tak bílo, kdy mráz přírodu krásně rozzáří a snížek tuto krásu pocukruje. Tento krásný den jsem se toulala mou oblíbenou chráněnou krajinnou oblastí Brdy, zvědavá, kam mne tlapky zanesou.

 

Tlapkala jsem po zpevněné lesní cestě do táhlého kopečka, který se mi zdál být nekonečný. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčila jsem zmrzlý mech, místy pocukrovaný sněhem. V mechu se schovávaly pařezy a tolik pěšinek, že bych je ani nespočítala.

 

To se ví, nedalo mi to. Pěšinky mne sváděly k průzkumu a já se svést nechala. Jak jen jsem mohla, opustila jsem zpevněnou lesní cestu a s radostí mi vlastní, se všemi smysly v pohotovosti, jala jsem se zjistit, kdo z mých lesních kámošů v místních lesích žije.

 

Netrvalo dlouho a už jsem věděla, kudy chodí kámošky srnky, měla jsem obeznámené pěšinky, na kterých lišky dávají dobrou noc. K mému velkému překvapení jsem na zpevněné lesní cestě našla čerstvou stopu kámoše divočáka, kterou k mé velké nelibosti zmerčila i člobrdice. Stopa byla ták velká, že jsem chvíli musela tlapkat člobrdici u nohy. To vám byla kamarádi táková nuda. Jako by člobrdice nevěděla, že na nezvanou návštěvu nechodím. Ale prý jistota je jistota.

 

Naštěstí nic netrvá věčně. Když stopy kámoše divočáka zmizely, mohla jsem svištět s větrem o závod kam jen mne tlapky nesly. Pěšinkám vedoucím do houštin jsem se stále raději vyhýbala, ale pěšinky vedoucí pod vzrostlými stromy, to byla jiná. Z nich mému famfrňáčku a bystrým očadlům neunikla jedna jediná.

 

Průzkum pěšinek mne tak zaměstnal, že jsem si ani nevšimla, že táhlý kopeček skončil a změnil se v rovinku. Najednou jsem stála na rozcestí a přemýšlela kudy kam, když v tom jsem po své pravé tlapce zmerčila malý křížek. Stál těsně vedle cesty a bylo na něm napsáno „Poutníče postůj, a pomodli se“.

 

Modlit se sice neumím, ale moc ráda jsem u křížku postála. Stejně jako pokaždé, když mne ke křížku tlapky zanesou. Jenže tentokráte mé zastavení bylo jiné. Člobrdice totiž zjistila, že v místech, kde dnes stojí tento křížek, prý před lety zemřel jeden z lesníků, který měl okolní lesy v malíku. Tento pán se prý scházel s dalšími kolegy v blízké chatě Na Burku. Jednou v zimě prý z chaty vyšel a už se nevrátil. Zůstal ležet právě zde, v místech, kde dnes stojí tento křížek.

 

Dnes už vím, proč tu křížek je. Pán, na jehož vzpomínku byl křížek postaven, byl dobrým člověkem. Staral se o místní lesy, znal mé místní kámoše. A snad i proto se u křížku moc ráda zastavím a zavzpomínám na jeho památku.

Štěky z našich výletů nově najdete na webu janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek tu najdete i tipy na výlety do měst a obcí a nechybí ani recenze z cest.