Padrťské rybníky, CHKO Brdy

          

Kraj: Plzeňský

Okres: Rokycany

GPS souřadnice: 49.6478097N, 13.7554542E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/jugugubahu

Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Na obloze zářil kamarád Puňťa a dělal den krásnější než krásný. Kolem Puňti občas proletěl bílý mráček, který jej zlehka poškádlil a zase letěl dál. Mrazivý větřík vanul a člobrdici brzy zbarvil líce do ruda. Občas jsem zaslechla zapět kamaráda ptáčka. Občas jsem objevila stopu lesního kámoše. Ale jak stop přibývalo, měnilo se i mé toulání.

 

Z chůze po boku člobrdice se s přibývajícími stopami stal závod mezi mnou a člobrdicí. Soutěžily jsme, která z nás dříve najde a pozná více stop. Protože člobrdice měla na nohách nesmeky, šlo se jí moc moc dobře. Takže mne nezbylo nic jiného než kopnout do vrtule a rychleji než rychle všechny stopy zmapovat.

 

Našla jsem mnoho stop kámošek srnek, které přechází lesní cestu ze vzrostlého lesa do lesa mladého. Objevila jsem stopy kámošek lišek i dalších chlupáčů. K mé velké nepotěše jsem však minula stopy kámoše divočáka, které dlouho vedly po cestě a končily až ve vzdáleném houští. Kdyby nebyly stopy velké jako dlaň člobrdice, nic by se nedělo. Ale takto byl můj průzkum ukončen a musela jsem tlapkat způsobně, člobrdici po boku.

 

Naštěstí nic netrvá věčně. V místě, kde stopy kámoše divočáka zmizely v houštině, mohla jsem kopnout do vrtule a pokračovat v soutěžení dál. Jenže co Fabiánek nechtěl. Jen co jsem kopla do vrtule, jen co jsem se rozsvištěla, zmerčila jsem v dáli ne moc daleké nádherou dřevěnou chaloupku.

 

Rázem bylo po soutěžení. S očadly navrch kebule, s ušadly a famfrňákem v pohotovosti, svištěla jsem kupředu, stopy nestopy, moc moc zvědavá, co za chaloupku se to v hlubokých brdských lesích ukrývá.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, sklouzla jsem se jen pár metrů, když v tom se celé mé já ocitlo u chaloupky. Byla krásná, dřevěná. Za nevysokým dřevěným plotem schovaná. Koukala jsem na chaloupku, zakroutila kebulí, když v tom se zpoza mého chvostu ukázal rybník zmrzlejší než zmrzlý, s mne důvěrně známou chaloupkou na hrázi.

 

V tu chvíli mi to štěklo. Byla jsem u Padrťských rybníků. U chaloupky, ve které se nově může každý návštěvník Brd ubytovat. Byla jsem na místě mne ták milém, přesto mnou tak málo navštěvovaném.

 

Když ke mne došla člobrdice, s chaloupkou jsem se rozloučila. Hodila jsem očadlem na Hořejší Padrťský rybník, hodila jsem očadlem na rybářský domek. Prosvištěla jsem se po hrázi rybníku, a když jsem měla v merku i Dolejší Padrťský rybník, s radostí jsem se mohla vrátit zpátky k člobrdici. Zjistila jsem totiž, že místečka jsou stejně krásná, jako byla při mé poslední návštěvě. Jenže tehdy, když jsem tu byla naposledy, nebyla taková zima jako dnes. Ba právě naopak. To bylo takové teplo, že se celé má já chtělo v rybnících smočit. Ale koupání v rybnících je k mé nelibosti přísně zakázáno.

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)

 









Komentáře