Třemšín, CHKO Brdy

          

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5670708N, 13.7772589E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/kocorepuco

Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Všude bylo bílo. Dokonce bylo ták bílo, že nikde nebyla ani stopa po jakémkoli živáčkovi. Mrzlo, až praštělo a to i přesto, že Puňťa zářil na obloze a mráčky byly ták daleko, jak jen nejdál mohly být. Mrazivý větřík jen pomalu vanul, ale přesto barvil člobrdici líce do ruda. Den byl opravdu jak korálek a mne to nedalo a musela jsem vyrazit na pořádnou toulku.

 

Kam mne tlapky zanesou, bylo dopředu dáno. Vždyť takto krásný den to nešlo ani jinak. Tento parádní den jsem musela využít k výstupu na mé oblíbené místečko. A vyhrál vrchol Třemšín. Jeden z nejvyšších brdských vrcholů. Vrchol opředený tolika pověstmi a legendami, že vyprávět vám je všechny, stoupám na tento vrchol ještě dnes.

 

Tlapkala jsem po cestách širokých i úzkých. Tlapkala jsem do kopečka a chvilkami i z kopečka. Potkávala jsem studánky, památné stromy a dokonce jsem potkala i bývalou kapli. Cesta má šla mi krásně od tlapek a než jsem se nadála, byla jsem pod kamenným mořem, které jsem musela zdolat, abych se dostala ke svému cíli. Proč mne tlapky nesly tudy a ne cestou nejmenšího odporu, těžko štěknout. Ale já se nedala. Pomalu a opatrně, tempem tlapka tlapku mine, s očadly výše jak navrch hlavy, stoupala jsem přes kamenné moře ke svému cíli. Mnoho kroků jsem utlapkala. Mnohokrát jsem zapadla. Ale když jsem přetlapkala poslední schody a otočila se, byla jsem v psím nebi. Byla jsem jen mrňousek od vrcholu a svět mi ležel u tlapek. Merčila jsem hluboké lesy, kopce i kopečky. Merčila jsem městečka i vísky, to vše bylo schované pod bílou peřinou. Těsně pod mými tlapkami merčila jsem člobrdici, jak se stále škrábe vzhůry.

 

To vám štěknu, kamarádi, postup člobrdice byl značně úsměvný. Dva kroky vpřed, jeden vzad. S pravidelnou přesností. Už jen tři schody jí k cíli chyběly, když v tom byla zase o krok zpět. Ale nedala se a zdárně kamenné moře zdolala. Stejně jako já.

 

Chvilku se se mnou kochala výhledem, ale brzy vyrazila vpřed. Utlapkala jen pár kroků po pěšince, když v tom se zarazila a volala na mne. Důvod k tomu měla pořádný.

 

V mžiku jsem byla u člobrdice a valila jsem očadla. Na mém oblíbeném vyhlídkovém místě, na vrcholu Třemšín, v koutku, kam zavítá jen pramálo turistů, objevila člobrdice nádhernou bílou lavičku s věnováním. Jako, chápete to, kamarádi? Já byla na vrcholu první, ale nové zastavení objeví člobrdice? To se opravdu stát nemělo.

 

Ano, je to, kamarádi, tak. Na Třemšíně máme další nové zastavení, kde je radost posedět. A já se moc moc těším, až tu v létě posedím. Nebo na jaře. Nebo na podzim. Ale rozhodně ne v zimě. To bych mohla k lavičce přimrznout. A to já bych tuze nerada.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)