Tři kříže, CHKO Brdy

          

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5651281N, 13.7852447E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/herucubuse

Den byl jako stvořený pro pořádnou prochajdu. Mrzlo, až praštělo. Všude bylo bílo. Studený větřík zlehka vanul. Dokonce i kamarád Puňťa se občas objevil na obloze. Ale opravdu jen občas. Většinu mé toulky se mi nad kebulí proháněly bílé mraky, které slibovaly další sněhovou nadílku.

 

Tlapkala jsem klikatou lesní cestou hlubokými brdskými lesy. Občas jsem vyčmuchala studánku, která byla dokonale skrytá pod sněhovou peřinou. Najít ji však pro mne nebyla žádná výzva. Tlapkala jsem cestou mne ták dobře známou a moc mi milou, že by bylo, aby nebylo, a já bych studánku, ke které se několikrát za rok vracím, pod sněhovou peřinou nenašla.

 

Cesta má šla mi krásně od tlapek. V jedné ze zatáček jsem se rozhodla tlapkat zkratkou, do krátkého, ale zato vydatného kopečka. Člobrdici jsem však nepřemluvila. Musela jsem se proto vrátit zpátky na lesní cestu a tlapkat zatáčkami. Ale tentokrát jsem byla ráda, že jsem se k člobrdici vrátila. Lesní cesta je starší než stará a zdobí jí tolik patníků, nejeden prý i z předminulého století. Jak byla cesta skrytá bílou peřinou, měla atmosféru, která se zažije jen málokde.

 

Ale jak se říká, nic netrvá věčně. Po staré lesní cestě jsem netlapkala dlouho. Pouhých pár zatáček jsem měla v tlapkách, když jsem se ocitla na mne moc dobře známém rozcestí. Tady jsem lesní cestu opustila a dál jsem svištěla rovně, do hloubi brdských lesů.

 

Svištěla jsem vzrostlým lesem s radostí mi vlastní. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost se vrtěl radostí. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila jsem pár skotačivých skoků, když se můj pohyb vpřed změnil v pomalý postup s vypnutou hrudí a vztyčenou kebulí. Utlapkala jsem ještě pár kroků a důstojněji než důstojně jsem se usadila na kraji lesní cesty.

 

Seděla jsem na cestě a potichu jsem rozjímala. Před mou maličkostí stály tři kříže, které tu jsou na památku lesníka, kterého v místech zabil strom. Byla jsem na místě smutném, ale s tak silným přátelským poutem, až i já jsem dokázala zastavit a být chvíli v klidu.

 

Seděla jsem u křížů, čekala jsem na člobrdici a čas, jako by se zastavil. Byla jsem na místě se smutnou historií, které však vypráví příběh o přátelství až za hrob. O přátelství, které se v dnešní době jen tak nevidí.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)

 








Komentáře