NS Okolím Padrťských rybníků, CHKO Brdy

          

Kraj: Plzeňský

Okres: Rokycany

GPS souřadnice: 49.6478658N, 13.7555486E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/juhonunulu

Byl krásný zimní den. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky se snažil alespoň trošku zahřát zem. Mrzlo, až praštělo. Člobrdice říkala něco o minus deseti stupních. Ale to určitě myslela úhel klesání, protože taková zima být rozhodně nemohla. Ze stejkárny se mi sice opravdu kouřilo. A ne zrovna málo. Ale že by mi byla zima? Snad jen, když jsem se zastavila. To mi tlapky rázem začaly zábst. Ale jinak mi bylo teplo. Opravdu.

 

Tlapkala jsem po zpevněné lesní cestě klikatící se přírodou vzhůru k nebesům. Brzy jsem svištěla po rovince. Tam, kde se stoupání změnilo v rovinku a cesta začala být méně klikatá, začala jsem objevovat malé cedulky s obrázky, na kterých podle člobrdice byly zmínky o tom, že v místech stály domečky a také prý vyprávěly o tom, kdo v domečkách bydlel.

 

Domečky, ty jsem neobjevila. Ale i přesto cedulím věřím. Podle nich se dá soudit, že jsem zrovna tlapkala jednou z obcí, která musela ustoupit vojenskému újezdu. Jen o mrňousek dál, pod vysokým stromem strážící křížek jsem z velké cedule zjistila, že opravdu tlapkám místy, kde kdysi stála obec.

 

Se smíšenými pocity tlapkala jsem dál. Chvilku mi ležel okolní svět u tlapek, jindy jsem tlapkala vzrostlým lesem. Než jsem se nadála, sesvištěla jsem kopeček a už jsem byla o zvláštní chaloupky stojící na hrázi mezi Padrťskými rybníky.

 

Byla jsem na místě mne ták známém a kdyby se tu smělo v létě koupat, tak i moc moc oblíbeném. Ale protože je tu koupání přísně zakázáno, občas mne sem sice tlapky zanesou, ale opravdu jen občas.

 

To se ví, místo jsem rychle prozkoumala a brzy jsem se vydala nádhernou alejí dál. Brzy jsem měla po pravé tlapce jedno z nejkrásnějších brdských míst. Taková bažina, jaká je tady, se jen tak někde nezmerčí. Rázem jsem však byla na konci aleje, kde jsem se musela rozmyslet, kudy dál.

 

Rozcestí, na kterém jsem stála, bylo větší než obrovské. Bylo na něm tolik cest, že bych je nespočítala. Nakonec, dodnes nevím proč, vydala jsem se doleva, do táhlého kopečka. Kopeček byl opravdu táhlý, obklopený loukami. Jak jsem se tak kochala a otočila jsem se, zmerčila jsem v celé své kráse Prahu. To vám štěknu, kamarádi, hezčí pohled na Prahu jsem jaktěživ nezažila. Až teď. Tady. Nad velikánskou křižovatkou za Padrťskými rybníky.

 

Parádní výhled mi dal sílu do dalšího kroku. Rázem jsem byla v hlubokém lese a stoupání jsem měla kdesi za chvostem. Byla jsem v místech, kde vysoký strom střídal vysoký strom. Tlapkala jsem lesem, kde jsem si myslela, že mne už nic nepřekvapí. Ale najednou jsem zmerčila skalku a před skalkou další balvan s chytrou tabulí.

 

To vám štěknu, kamarádi, kolik chytrých zastavení jsem objevila, to jsem nespočítala. Ale od tohoto zastavení šla cesta má už jen z kopce. Prosvištěla jsem lesem. Prosvištěla jsem kolem lomu. Přesvištěla jsem parádní louku a než jsem se nadála, byla jsem zpátky na parkovišti u Toyoťáka. Na parkovišti. Věřili byste tomu? A takovém krásném.

 

Tento výlet byl plný informací a objevů. Prosvištěla jsem se parádní přírodou. Jediné, co mne mrzí je, že nauční stezka začíná hluboko v brdských lesích. Naštěstí se na ní dá napojit kousek od parkoviště.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)