Stádlecký řetězový most

           

Kraj: Jihočeský

Okres: Tábor

GPS souřadnice: 49.3672856N, 14.5147244E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/jagujafaka

Bylo brzké ráno a já nemohla dospat. Dokonce jsem vstávala ták brzy, že kamarád Puňťa ještě spal. Ale byla jsem v jižních Čechách, na místě mne ták oblíbeném a v posledních měsících ták málo navštěvovaném. Probudit člobrdici, to vám byla, kamarádi, dřina. Ale protože nepatřím do týmu vzdávačů, brzy i člobrdice byla vzhůru a už jsme vymýšlely, kam tentokráte vyrazíme.

 

Než jsme se rozhodly, uběhlo tolik času, že se stihl probudit i kamarád Puňťa. S jeho prvními paprsky na obloze bylo rozhodnuto. Den bude krásný, takže k vodě. No jo, jenže kam?

 

Rozhodování opravdu nebylo snadné. V mém okolí bylo tolik krásných míst. Vše nakonec vyřešil kámoš Toyoťák. Hupsla jsem mu na sedačky, člobrdice nastartovala a prý že pojedeme tam, kam nás Toyoťák zaveze. K mému velkému překvapení jsem za pár minut vyskakovala z Toyoťáka na malém parkovišti na místě mne ták dobře známém.

 

Jen co se mé tlapky dotkly země, zmerčila jsem místo mne ták milé a ták neobyčejné. Koukala jsem na Stádlecký řetězový most, stavbu ták nádhernou, že se mi od ní nikdy nechce dom.

 

U Stádleckého mostu jsem dlouho nebyla. Důkladně jsem promrkala očadla, pro jistotu našponovala ušadla a než se člobrdice rozloučila s Toyoťákem, už mne tlapky nesly po dřevěné cestě, kde jsem v hloubi ne moc hluboké merčila řeku Lužnici.

 

Pomalu a způsobně tlapkala jsem po mostě. Pozorovala jsem jednotlivé části řetězů, prohlížela jsem si mlýn. Jak já bych v něm strašila. Klidně i po boku člobrdice. Z pelíšku bych koukala na tuto parádní stavbu a nevím nevím, jak často bych se toulala.

 

S kebulí plnou myšlenek přetlapkala jsem můj oblíbený most. Cesta má vedla doleva. Přes malé parkoviště, pořádnou zatáčkou a brzy jsem se ocitla pod mostem. Vím, že vy člobrdové říkáte, že být pod mostem není žádná výhra, ale to tady neplatí. Když projdete pod Stádleckým mostem, brzy se ocitnete u jezu, stejně jako jsem se ocitla já.

 

Seděla jsem u jezu a pod fousky jsem si poštěkávala, jak šťastná psice jsem. Snad jen kdyby bylo tepleji a vody v Lužnici by bylo méně, mohla bych být šťastnější. To bych totiž mohla do řeky hupsnout a pořádně si ji užít. Tak jako si ji užívám vždy, když mi to okolnosti dovolí.

 

Tentokrát bylo při mé návštěvě v řece tolik vodičky, že jsem měla obavy, že bych se mohla vyplavit až v dalekém Týně nad Vltavou. Proto jsem si koupání rozmyslela a raději jsem se kochala parádním rozhledem. Až když mne začal ocásek studit, usoudila jsem, že je na čase Stádlecký most opustit.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)