Studánka Kobylí hlava, CHKO Brdy

          

Kraj: Středočeský

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5752983N, 13.7819003E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/befupofobe

Byl krásný teplý den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který mi svými hřejivými paprsky zahříval kožíšek. Do kroku mi pěli kamarádi ptáčci ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Občas kolem mne proletěl kamarád větříček a počechral mi kožíšek. Zkrátka den byl jako stvořený pro pořádnou procházku a já jsem byla moc moc ráda, že se mohu toulat.

 

Pomalu, tempem tlapka tlapku mine, nesly mne mé tlapky do táhlého kopečka po zpevněné lesní cestě. Všude kam jen očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod vysokými stromy merčila jsem pidi stromky, koberce mechu a borůvčí a tolik pěšinek, že bych je ani nespočítala. Najednou jsem zjistila, že svištím slalom mezi stromy s radostí mi vlastní a nic mne nemůže zastavit.

 

Svištěla jsem do hloubi lesa a radostně jsem si vrtěla chvostem. Takhle krásný den jsem si po dlouhé zimě musela užít tak, jak to umím jen já. Z hloubi lesa nesly mne tlapky zpátky k člobrdici a od člobrdice opět do hloubi lesa. Kolikrát jsem toto zopakovala, těžko štěknout. Ale najednou mi kebulí prosvištěla myšlenka, že bych měla prozkoumat i místní pěšinky.

 

To vám byla, kamarádi, myšlenka. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla a famfrňákem jsem několikrát zhluboka zavětřila. Než byste stihli písknout, už jsem svištěla po první pěšince kamsi do hloubi lesa. Usvištěla jsem mnoho kroků, ale stopa žádná. Zato jsem v hloubi lesa potkala jinou pěšinku. Ale ani na té nebylo po stopách mých lesních kámošů ani památky. Užuž jsem si začínala zoufat, když v tom jsem si všimla sotva viditelné pěšinky. To už byla jiná.

 

Na pěšince skoro neviditelné, táhnoucí se napříč lesem, to byl ráj pro můj famfrňák. Pěšinka ták krásně voněla mechem a jehličím, jen občas jsem navětřila antiperly mého lesního kámoše zajocha. Objevila jsem stopy kámošů divočáků a také stopy kámošek srneček. Tato pěšinka ták frekventovaná, až mi to kebule nebrala.

 

Dlouho, předlouho tlapkala jsem po pěšince. Objevila jsem mnoho stop mých lesních kámošů, přečetla jsem si i pár vzkazů od kámošů chlupáčů. Obtlapkala jsem houštinu i statný strom, když v tom jsem se údivem posadila.

 

Přímo přede mnou objevil se nevysoký domeček, se srdíčkem ve zdi. Pod stříškou zmerčila jsem spoustu vodičky, které bylo v domečku tolik, že vytékala slabým proudem ven a tvořila malý potůček. Jak jsem tak hodila očadlem po potůčku, prohlédla jsem si okolí, a najednou mi štěklo, kde to vlastně jsem. Byla jsem u studánky Kobylí hlava, u studánky mne ták milé, že se u ní musím zastavit několikrát do roka. Ale tentokrát mne k ní tlapky zanesly cestou necestou, kterou jsem nikdy předtím netlapkala.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z cest a mnoho dalšího. Budeme rádi, když náš web navštívíte ;)