Ostrov, Horažďovice

              

Kraj: Plzeňský

Okres: Klatovy

GPS souřadnice: 49.3223617N, 13.6898017E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/gafucetapa

 

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala Horažďovickem. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, kterému dělaly společnost bílé naducané mráčky. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Ptáčci mi do kroku pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. A já jsem byla ten nejšťastnější chlupáč pod sluncem.

 

Tlapky mne nesly po měkoučké cestě nad řekou Otavou. Zaposlouchaná do jejího zurčení jsem tlapkala tempem krok sun krok a pod fousky jsem si poštěkávala, jaký máme krásný den. Nikam jsem nespěchala. Užívala jsem si každý krok. Když v tu chvíli jsem jen mrňousek před sebou zmerčila lávku vedoucí kamsi.

 

To se ví, nedalo mi to. Kopla jsem do vrtule a s radostí mi vlastní jsem vyrazila kupředu. Svištěla jsem k lávce rychleji než rychleji. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby vyrovnal i sebemenší zatáčky. Usvištěla jsem mnoho kroků, přesvištěla jsem lávku. Skočila jsem pár dlouhých skoků a rázem se celé mé já ocitlo v osvěžující vodičce.

 

Jak jen jsem do vodičky hupsla, zase jsem z ní vyhupsla. Vodička byla ták osvěžující, až jsem se musela zahřát. Svištěla jsem po měkoučké cestě kamsi mezi stromy, když v tom jsem po své levé tlapce objevila domeček pro skřítky. Ale po skřítcích nebylo ani památky. Kde jen jsou, musela jsem zjistit.

 

Se zvědavostí mi vlastní svištěla jsem po cestě dál. Usvištěla jsem jen pár kroků, když v tom se po mé pravé tlapce objevila Šumavěnka, která po svém boku měla samotného Šumavouse. Ale ani oni nevěděli, kam se skřítci poděli.

 

Své hledání jsem nechtěla vzdát. Svištěla jsem proto po cestě dál. Usvištěla jsem mnoho kroků, když se cesta má rozdělila ve dví. Na místě, kde se cesta dělila, objevila jsem trůn. Na trůnu nebyl ani král, ani trpaslíci. Bez rozmýšlení kudy kam jsem se vydala dál cestou vlevo.

 

Usvištěla jsem jen pár kroků, když v tom mi cestu zkřížil zajíček. Kde ten se tu vzal, bylo mi záhadou. Stejnou záhadou, jakou mi stále byli trpaslíci. Od zajíčka jsem svištěla po cestě dál. Narazila jsem na bobra i na včelky, potkala jsem chytrou sovu a dokonce i medvěda. Když jsem potkala medvěda uvnitř stromu, nedalo mi to, a zkusila jsem na něj štěknout. Doufala jsem, že mi o trpaslících něco poví. Ale medvěd mlčel.

 

Že vám můj dnešní štěk připomíná spíše pohádku než toulku, kterou byste mohli zažít? Ani se vám nedivím. Ale věřte tomu, nebo ne, Ostrov u Horažďovic je opravdu pohádkový. Kromě spousty zvířátek tu opravdu můžete narazit i na Šumavouse a Šumavěnku. Jen jak je to s těmi skřítky, těžko štěknout. Jejich domeček jsem objevila. Ale na skřítky jsem nenarazila. Kdo ví, třeba vy budete mít větší štěstí.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)

 














Komentáře