Poklona

               

Kraj: Pardubický

Okres: Ústí nad Orlicí

GPS souřadnice: 49.8945264N, 16.0728539E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/gatatufefa

Den byl jako korálek. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Příroda ták krásně voněla, jako voní málokdy. Tento krásný den jsem se po boku člobrdice toulala po východních Čechách a byla jsem moc moc zvědavá, kam mne tlapky zanesou.

 

V merku jsem měla spoustu krásných míst. Už jsem byla na hradech i v Betlémě, poznala jsem i místní lomy. Svět mi nejednou ležel u tlapek, a přesto mne východní Čechy stále překvapovaly. I na této procházce jsem v kožíšku tušila, že mne překvapení nemine. Ale co mne čeká, to mi kožíšek ne a ne prozradit.

 

Tlapkala jsem po měkoučké cestě mezi loukami. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostla travička a kvetly květiny. Až v dáli daleké přede mnou zmerčila jsem strom, který narušoval celistvost široké krajiny. Kde jen se tu vzal a zda neskrývá nějaké překvapení, musela jsem zjistit.

 

Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla a byť jsem viděla do dálky daleké, raději jsem i důkladně zavětřila famfrňák. V kožíšku jsem tušila, že jediné, co bych mohla navětřit, bude schovávající se kámoš zajoch, ale jeden nikdy neví. Jistota je jistota.

 

Když jsem měla všechny smysly v pohotovosti, zamávala jsem člobrdici chvostem na rozloučenou a vyrazila jsem vstříc objasnění velké záhady.

 

Svištěla jsem kupředu rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, od tlapek se mi prášilo. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila pár dlouhých skoků a byla jsem u svého cíle. Byla jsem u stromu, který kde se vzal, tu se vzal a hrdě rostl uprostřed luk. U stromu se však mé já nezastavilo. Se zvědavostí skákalo dál, kamsi za strom. Skočila jsem pár dalších skoků, když v tom mi přímo před famfrňákem vyrostl nádherný barokní sloup a svět mi ležel u tlapek.

 

Ve stínu vysokého stromu, na místě, kde louky končí a svět leží kdesi v hloubi pod nimi, objevila jsem místečko krásnější než krásné. Objevila jsem sloup z doby baroka, který tu nechali postavit novomanželé jako velké díky, že se jim nic nestalo. Prý právě v tomto místě se jim stala nehoda, která jim málem byla osudná. Nakonec vše dobře dopadlo a dnes máme na konci luk nádhernou barokní vzpomínku.

 

U sloupu bych vydržela sedět a kochat se výhledem možná celý den. Ale něco ve mne mi poštěkávalo, že když se přes louky vrátím k silnici a opatrně ji přesvištím, objevím další místečko, které stojí za mou pozornost. A protože je tušení tušení, neodolala jsem a musela jsem se podle něj zařídit.

 

Když jsem měla výhled v merku, když jsem věděla, proč tu barokní sloup stojí ve stínu nádherného stromu, vydala jsem se přes louky zpátky. Přesvištěla jsem přes silnici, usvištěla jsem pár kroků, když v tom jsem byla v obraze.

 

Ne, kamarádi, opravdu vám nekecám. Za silnicí objevila jsem parádní rám, tedy vlastně fotorám, díky kterému jsem byla v obraze. Zátiším mi byl parádní výhled do dálky daleké, kde jsem poznala i hrad Košumberk, který jsem prozkoumala nedávno.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)