Studánka U Mariiny skály, PP Kornatický potok

             

Kraj: Plzeňský

Okres: Plzeň - jih

GPS souřadnice: 49.6546556N, 13.5655572E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/rasagojelu

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Plzeňském kraji. Z oblohy na mne shlížel kamarád Puňťa, který mne svými hřejivými paprsky laskal v kožíšku. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky, které Puňťovi dělaly samou neplechu. Každou chvilku ho schovaly, jindy kolem něj prolétávaly ták rychle, že se Puňťovi málem zamotaly paprsky. Ale Puňťa se naštěstí nedal. Zářil na obloze a s rozšafnými mráčky si poradil.

 

Tlapky mne nesly po zpevněné lesní cestě do táhlého kopečka. Všude, kam jen má očadla pohlédla, rostly vysoké stromy. Jehličnan rostl vedle stromu listnatého, díky čemuž tvořily les krásný, který je jen málokde k vidění. Zatímco jehličí na stromech už bylo krásně zelené, listnaté stromy na své lístky stále ještě čekaly. Ale že se brzy dočkají, bylo vidět už z dálky. Na větvičkám merčila jsem malé lístky, které jen čekaly na vhodnou chvíli, kdy se budou moci rozvinout.

 

Les, kterým jsem tlapkala, se měnil s každým mým krokem. Chvilku jsem tlapkala v lese plném vzrostlých stromů, chvilku jsem tlapkala lesem mladým, který tvořily nejen stromy, ale také spousta keřů. Čím hustější porost keřů v místě byl, tím krásnější zpěv se z keřů ozýval. Kamarádi ptáčci nelenili a pěli krásné rytmické písně, které pějí pouze na jaře.

 

Cesta má šla mi krásně od tlapek. Než jsem se nadála, klikatící se cesta vedoucí do kopečka změnila se v rovinku. Jen co se ze stoupání stala rovinka, les se změnil. Po levé tlapce měla jsem nádherný vzrostlý les, ve kterém stála bývalá hájovna. Po pravé tlapce měla jsem les mladý, protkaný spoustou lesních cest a pěšinek.

 

To se ví, jen chvilku jsem přemýšlela, kam se nechám tlapkami nést. Brzy však vyhrála široká lesní cesta, s vzrostlým lesem po levé straně a mladým lesem po straně pravé. Než mi člobrdice další cestu mohla rozmluvit, už jsem svištěla kupředu vstříc novému dobrodružství.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, když v tom se les opět proměnil. Mladý les jsem nechala za chvostem. Vsvištěla jsem do lesa krásně vzrostlého, ve kterém rostl statný buk vedle statného buku. Mezi statnými buky merčila jsem pěšinky, keře a spoustu pařezů. V dáli ne moc daleké jsem zmerčila malý dřevěný domeček, který jsem musela prozkoumat zblízka.

 

Jen co jsem domeček zmerčila, kopla jsem do vrtule a se zvědavostí mi vlastní svištěla jsem kupředu. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila pár dlouhých skoků a než jsem se nadála, byla jsem u svého cíle. Pomalu a způsobně jsem tlapkala kolem dřevěného domečku a nestačila jsem valit očadla.

 

Domeček byl veliký tak akorát. Stříšku měl kdesi nade mnou, zídka byla vysoká skoro jako já. Do domečku jsem očadlo nehodila. Zato famfrňák mi prozradil, že jsem neobjevila obyčejný domeček. Z hloubky hluboké větřil svěží vůni vodičky. A mne bylo brzy jasné, že jsem v hlubokých lesích v Plzeňském kraji objevila další studánku.

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)

 






Komentáře