Bývalá obec Bügellohe, Německo

                

Kraj: Německo

Okres: Schönsee

GPS souřadnice: 49.5287825N, 12.6307161E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/petutozoco

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a dělal den krásnější než krásný. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné a já jsem si užívala každý krok v nádherné přírodě chráněné krajinné oblasti Český les.

 

Cesta má šla mi krásně od tlapek. Než jsem se nadála, vzala jsem čáru přes čáru a ocitla jsem se v Německu. Tady bych se měla cítit jako doma. Vždyť všichni mí předci pochází právě z Německa. Ale místo toho, abych se v Německu cítila jako doma, ucítila jsem příležitost najít místo tajemné, které kdysi dávno bylo ozdobou krajiny, ale dnes jej najde jen ten, kdo má vytříbený famfrňák a pořádný smysl pro dobrodružství.

 

Svištěla jsem nádhernou německou přírodou kamsi. Chvilku jsem svištěla po sotva viditelné cestě vedoucí napříč rozkvetlou loukou, chvilku jsem svištěla hlubokým lesem. Nejednou jsem svištěla kolem říčky a potůčku s průzračně čistou vodičkou, když jsem se ocitla v lese mladém, ve kterém bylo tolik měkoučkých lesních cest, že jsem netušila, kterou z nich mám zkoumat dřív.

 

Měkoučké cesty byly rovné a ták často se křížily, že jsem brzy ztratila pojem o tom, kolik jsem jich prozkoumala. Když se jedna z mých cest začala klikatit, zbystřila jsem. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla a než jsem stihla famfrňákem pořádně zavětřit, les, kterým jsem dosud tlapkala, ozdobila malá paseka, na kterou vedla tajemná pěšinka.

 

To se ví, nedalo mi to. Se všemi smysly v pohotovosti kopla jsem do vrtule a s rychlostí a zvědavostí mi vlastní vyrazila jsem kupředu. Svištěla jsem po pěšince rychleji než rychle. Od tlapek mi odlétalo jehličí, chvost měl co dělat, aby vyrovnal sebemenší zatáčky. Ušadla mi plápolala na kebuli, až jsem se začínala bát, abych je neztratila ve větru. Ale nic z toho mne nepřimělo zpomalit, natož zastavit.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků a les jsem měla za chvostem. Skočila jsem jen pár skoků, když mi přímo před famfrňákem vyrostla nádherná chaloupka s kamennou podezdívkou a sympatickým okýnkem, které jako by mne vítalo. Skočila jsem pár dlouhých skoků a už jsem byla přede dveřmi, které byly k mému údivu otevřené dokořán.

 

Jen co jsem otevřené dveře do chaloupky zmerčila, překvapením jsem se posadila. Byť jsem měla všechny smysly v pohotovosti, ještě více jsem zbystřila. Několikrát jsem se pozorně rozhlédla kolem sebe a pomalu a s respektem vyrazila jsem ke dveřím.

 

Tlapkala jsem pomalu, s kebulí vzpřímenou. S každým krokem jsem byla zvědavější a zvědavější. Než jsem se nadála, už jsem byla v chaloupce a očadla málem opustila své důlky. Chaloupka byla téměř prázdná, jen boty a skříň v ní zůstaly. Strop se pomalu sypal k zemi. Okenice byly vylámané, v některých oknech chyběly. A to nebylo vše.

 

V další místnosti merčila jsem propadlý strop, v jiné jsem našla staré zemědělské stroje a nástroje. Objevila jsem podkroví i sklep, potykala jsem si s kámoši pavouky. Když už jsem si myslela, že mám chaloupku v merku, objevila jsem chytrý koutek, ve kterém mi člobrdice přečetla, že jsem našla chaloupku, která byla součástí obce Bügellohe. Tuto malou obec si chtěli založit Češi, jejichž život v pohraničí ve své době nebyl žádný med. Dnes však z obce zbyla jen tato chaloupka a pozůstatky několika dalších. Jinak chaloupky vzala příroda.

 

Toto místečko je, kamarádi, ták smutné a přesto vřelé, krásné a kouzelné, že vám o něm musím štěknout ve své připravované knize, která vyjde na podzim. Máte se tedy na co těšit, protože kniha bude tajemná a přesto bude vyprávět příběhy, za kterými stojí se vypravit.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)