Bývalý mlýn Cimburk

                  

Kraj: Středočeský

Okres: Kutná Hora

GPS souřadnice: 49.9280542N, 15.2448469E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/koseregode

Byl krásný den a já jsem poznávala krásy Kutné Hory. V merku jsem měla tunel i naučnou stezku, pozdravila jsem se s říčkou Vrchlicí a s krásným městem plným gotických památek za chvostem, toulala jsem se parádní přírodou, kterou bych u Kutné Hory nečekala. Společnost mi dělala člobrdice, kamarád Puňťa, který mi svými hřejivými paprsky občas polaskal v kožíšku i kámoš větříček, který jen tak poletoval kolem mne a občas mi před tlapky přinesl list nebo jinou drobnost, kterou jsem samozřejmě musela prozkoumat zblízka.

 

Den byl jako korálek a já jsem byla moc moc ráda, že se mohu toulat. Tlapky mne nesly po měkoučké cestě a já se nechala nést. Nikam jsem nespěchala. Chvilku jsem tlapkala mladou bučinou, ve které než jsem se stihla pořádně rozkoukat, už jsem byla na rozkvetlé louce, po které jsem svištěla s radostí mi vlastní po boku kámoše motýla a vyzvídala, jak se má a kam si letí.

 

Když měl kámoš motýl mého vyzvídání dost, zamával křídly a byl pryč. Trošku mne to nasejřilo, to se ví, ale chmury jsem brzy nechala času a už jsem si to svištěla po boku kámošky včelky, která opylovávala místní květinky. Včelka byla sdílnější. Vybzučela mi, že se mám držet cesty vlevo, že prý budu valit očadla. Víc mi nebzukla.

 

S kebulí příjemně překvapenou vrátila jsem se na cestu zpátky k člobrdici a podle instrukcí kámošky včelky pokračovala jsem dál. Když jsem mrňousek před sebou zmerčila místo, kde se cesta má ve dví dělila, nezaváhala jsem ani na okamžik a vydala se cestou, kterou mne kámoška včelka nasměrovala. Utlapkala jsem jen pár kroků, když v tom se celé mé já posadilo. To, co jsem zmerčila, to mi kebule nebrala.

 

Přímo před famfrňákem, za několika málo květinami a několika málo keři, zmerčila jsem stavení krásné a pořádně tajemné. Merčila jsem mnoho zdí a ještě více oken, ale střechu jsem nezmerčila. Ve stěnách jsem merčila mnoho vchodů, ale žádné dveře jsem neobjevila. Merčila jsem moc moc moc zdí, ale jen s málokterou sousedila jiná.

 

Byla jsem na místě nevídaném, kde jako by se čas zastavil. Valila jsem očadla na stavbu a představovala si, jak asi vypadala v době své největší slávy. Poslouchala jsem zurčení vodičky, i šumění větříčku ve větvích. Užívala jsem si omamnou vůni přírody, která stavbu pomalu, ale jistě, pohlcuje.

 

Dnes už vím, že jsem neobjevila stavbu ledajakou. Člobrdice mi prozradila, že jsem objevila pozůstatky mlýna Cimburk. K mému velkému překvapení mi prozradila, že v okolí Kutné Hory bylo mlýnů hned několik. Což, jak se brzy ukázalo, neměla dělat, protože jsem v mžiku byla na všech čtyřech odhodlaná najít i další mlýny v okolí.

 

Jak vám štěkám tento štěk, tak mi došlo, že jsem sice nasála nezapomenutelnou atmosféru mlýnu Cimburk, ale úplně jsem se zapomněla zjistit, zda má tento mlýn vlastního vodníka. A také jsem se zapomněla zeptat prvního kolemjdoucího, jak dlouho tu tento mlýn stojí. Ale to bude tím, že jsem žádného kolemjdoucího nepotkala. A co kdyby mi pověděl, že ve mlýně bydlí už tři sta let, ale jak dlouho mlýn na místě stojí, netuší?

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)