Bývalá Roveňská šachta
Kraj: Středočeský
Okres: Kutná Hora
GPS souřadnice: 49.9448481N, 15.2691433E
Odkaz do map: https://mapy.com/s/hesakokunu
Den byl jako stvořený pro
pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými hřejivými paprsky
zahříval zem. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů.
Příroda krásně voněla příchozím létem přesně tak, jako voní jen v brzkých
ranních hodinách těchto teplých dní.
Tlapkala jsem parádním lesem a
nic mne nemohlo zastavit. Táhlý kopeček, který byl poněkud vydatnější, byl sice
menším zpomalením, ale ani ten mne k odpočinku nepřiměl. Byla jsem ták
natěšená na pořádnou toulku, že bych energii mohla rozdávat a stále by mi jí
moc moc zbylo.
S kopečkem v tlapkách,
s parádními výhledy v merku, tlapkala jsem vzhůry naproti novému
dobrodružství. Na nevelké louce rozsvištěla jsem se po boku kámošů z hmyzí
říše a zjišťovala jsem, co bych neměla v Kutné Hoře minout a jaká zajímavá
místa mám u famfrňáku. Motýli mne poslali na bývalé hradby ve městě, kde kvetou
levandule a další květiny. Nasměrovali mne do kutnohorských zahrad pod
klášterem a také na vinice, které prý najdu u chrámu sv. Barbory. Včelky mne
naopak poslaly do nedaleké bučiny, ve které se prý ukrývá šachta, kterou najdou
jen ti největší průzkumníci. To vám bylo bzuknutí. Vždyť ono mi vyznělo, jako
bych byla nějaký amatér a gaučák, že nenajdu místo pro Kutnou Horu a její
historii ták typické.
Je vidět, že mne místní včelky
ještě neznají. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla a s famfrňákem
zavětřeným vydala jsem se hledat. Instrukce byly jasné. Hledala jsem místo
téměř neviditelné, kdesi vpřed hloubi lesa. Pokud bych prý místečko nenašla a
octila se v hloubi lesa, mám ho za chvostem. To vám byla, kamarádi,
nápověda.
Naštěstí je na mé smysly
spolehnutí. Tempem krok sun krok tlapkala jsem mezi loukou a lesem a hledala
jsem místo před zraky většiny návštěvníků dokonale skryté a přesto ták typické
pro Kutnou Horu. Utlapkala jsem mnoho kroků, minula jsem hravou ceduli
s puštíkem, když v tom mi přímo před famfrňákem vyrostla vysoká
kamenná zeď, kterou jsem v zápalu boje málem prošla jako duch ze známé
české pohádky.
Málem omráčená, s prozřením,
že toto místo nehledám, protože tohle najde každý kdo jde kolem, vydala jsem se
podél zdi vlevo. Utlapkala jsem jen pár kroků, když jsem se ocitla na pěšince. Mrňousek
přede mnou zmerčila jsem zábradlí.
To vám štěknu, kamarádi,
s náladou rozvernější než rozvernou skotačila jsem vpřed. Nic mne nemohlo
zrychlit ani zastavit. Jen pár krokoskoků jsem uskotačila a byla jsem u
zábradlí. Hodila jsem očadlem do míst, kam nesmím a s radostí a
zadostiučiněním jsem si odfrkla. Stála jsem na místě obklopeném lesem, ale
v jeho hloubi jsem nebyla. Byla jsem na místě označeném, ale zároveň
neviditelném. Byla jsem u Roveňské šachty, místě ták typickém pro Kutnou Horu.
Jsem si jistá, že jsem objevila
místečko, o kterém mi včelka bzukla, ale co mám hledat, mi prozradit nechtěla.
Štěky z našich výletů
najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz.
Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a
obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme
rády, když náš web navštívíte ;)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Komentáře
Okomentovat