Valečovské skalní světničky, CHKO Český ráj

Kraj: Středočeský

Okres: Mladá Boleslav

GPS souřadnice: 50.5096017N, 15.0277619E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/mopuhojudo

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky a dělaly Puňťovi jednu neplechu za druhou. Občas Puňťu na obloze schovaly, jindy naznačovaly, že by jej schovat mohly, ale jen co se k němu přiblížily, Puňťa je svým hřejivým paprskem odsunul dál, aby mohl zářit a doprovázet mne na toulce.

 

Díky neplechám bílých mráčků odehrávala se na zemi hra světel a stínů, která se zažije jen málokdy. Větve mladých buků rozehrály takové divadlo, že jsem nestačila valit očadla. Vlastně dodnes nevím jak, ale než jsem se nadála, ocitla jsem se uprostřed parádní bučiny a všude kolem mne byly tajemné skály se spoustou jeskyněk.

 

To se ví, nedalo mi to. Jen co jsem zvláštní skály zmerčila, hru světel a stínů jsem nechala osudu a dala jsem se do pořádného průzkumu. Po písčité pěšince vydala jsem se k první skále s jeskyňkou, kterou jsem viděla po své pravé tlapce. Brzy jsem zjistila, že jeskyňka je nevelká. Vlastně byla jen tak tak velká, abych se do ní po boku člobrdice vešla.

 

Průzkum první jeskyňky byl rychlejší než rychlý. Sotva jsem měla jeskyňku v merku, už jsem svištěla po pěšince k další skále. Usvištěla jsem jen pár kroků a už jsem byla v další jeskyňce. Tato jeskyňka byla větší, s několika okénky, přičemž jedním jsem merčila svět kdesi hluboko pode mnou. To vám byl, kamarádi, pohled.

 

Z jeskyně vysoko nad zemí, vedle obrovitánské propasti, vydala jsem se zpátky mezi skály. Míjela jsem jeskyňku za jeskyňkou, obdivovala jsem skálu za skálou.

 

Co vám budu, kamarádi, štěkat. Jeskyní a skal objevila jsem tolik, že bych je ani na všech tlapkách nespočítala. Chvilku mi to kebule nebrala. Vždyť takovéto místo se neobjevuje každý den. Ale když mi člobrdice pověděla, že jsem objevila Valečovské skalní světničky, hned jsem byla doma. O tomto místě mi kdysi štěkal brácha. Prý si tu hrál jako malé štěndo s člobrdicí a člobrdou na schovku. To vám prý bylo dobrodrůžo. Až z něj málem usnul cestou k autu. Ale to se mne stát nemůže. Brácha se v té době toulat teprve učil. Zato já už jsem tulačka zdatná, ve věku, kdy mne jen tak něco neukolébá.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)