Zřícenina starokatolického kostela, Labské pískovce

                    

Kraj: Ústecký

Okres: Děčín

GPS souřadnice: 50.7860425N, 14.2225931E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/hehuducuja

 

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala Děčínskem. V tlapkách jsem měla mnoho kilometrů, v merku mnoho krásných míst. Děčínskou přírodu už jsem měla v malíku a tlapky mne pomalu, ale jistě, zanášely do Děčína samotného. Za chvostem jsem měla hluboké lesy, skály, stráně i vyhlídky. Před famfrňákem jsem měla hlavní silnici, kterou když má očadla zmerčila, tlapky nasadily směr opačný, než bych čekala.

 

Tlapkala jsem po straně hlavní silnice a dávala si pozor na auta i cyklisty. Cesta má zdála se mi býti nekonečná, a to jsem, prosím pěkně, podél silnice netlapkala ani minutu. Hned první odbočkou jsem silnici opustila a už jsem si to svištěla kamsi ve stínu parádních buků po měkoučké cestě.

 

Tlapky mne nesly kamsi, kde tušily přírodu. Famfrňák větřil svěží vůni vodičky, kožíšek věštil dobrodrůžo, jaké jsem prý nezažila. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila pár dlouhých skoků, když se celé mé já na místě posadilo a já jsem musela dát kožíšku zapravdu.

 

Přímo přede mnou, jen pár kroků ode mne, pod vysokými buky, merčila jsem stavbu nevídanou. Merčila jsem stavbu velikou, z velké části pomalovanou, z velké části rozpadnutou a přesto pevně stojící pod majestátními buky.

 

Co za stavbu vidím, kebule na první pohled nepoznala. Ale když se z úžasu probrala, dala pokyn tlapkám, které pomalu, ale jistě, vyrazily na průzkum. S každým krokem byla jsem blíž a blíž tajemné stavbě. S každým krokem merčila jsem obrázky lépe a lépe. S každým krokem byla jsem napnutější a napnutější.

 

Než jsem se nadála, měla jsem část budovy v merku. Pomalu a obezřetně obtlapkávala jsem ji zprava do míst, kde jsem nebyla. Utlapkala jsem jen pár kroků, zvedla jsem kebuli a to, co jsem zmerčila, vzalo mi rychlost z tlapek.

 

Vysoko nade mnou, vysoko na střeše, merčila jsem parádní věž a na ní kříž. Ještě pár kroků jsem utlapkala a údivem jsem se posadila. Přímo přede mnou objevil se kostel, napůl rozpadlý a přesto dokonale zachovalý v celé své kráse.

 

Koukala jsem na kostel, valila jsem očadla. Takovéto místo jsem jaktěživa nezmerčila. Atmosféru, která na místě panovala, jsem jaktěživa nezažila. Vždyť na místě byl takový klid. A byť kostel na první pohled vypadal, že stojí silou vůle, místo jako by říkalo „pojď mne navštívit“.

 

Od kostela se mi ani za steak nechtělo. Za roky toulání jsem zažila mnohé, ale to, co jsem zažila tady, jsem ještě nikdy nezažila. Až se v mých stopách, kamarádi, vydáte, jistě mi dáte zapravdu.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)