Bývalý lom a sluneční hodiny

                    

Kraj: Vysočina

Okres: Jihlava

GPS souřadnice: 49.2680400N, 15.3453200E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/gefaserefu

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa, kolem kterého poletovaly bílé naducané mráčky. Vlahý větřík šuměl lesem a roznášel vůni léta a ranní rosy. Ptáčci mi pěli do kroku ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. Já jsem byla moc moc ráda, že se tento krásný den mohu toulat, co jen mi tlapky dovolí.

 

Tlapkala jsem hlubokým lesem, užívala jsem si každý krok, když v tom se do mne opřel větříček, což mne přimělo zvednout kebuli. Nejdřív jsem merčila krásné vzrostlé smrky, ale jak jsem kebuli zvedala výš a výš k nebesům, začínala jsem merčit skutečnosti, které jsem si nepřála.

 

Čím výše k nebesům jsem pohlédla, tím byl můj pohled temnější a temnější. Čím byl můj pohled temnější, tím pomaleji jsem kebuli zvedala. Užuž jsem koukala nad špičky stromů, když v tom se v mém kožíšku objevila dešťová kapka. Zvedla jsem kebuli ještě výše a spatřila jsem něco, co jsem spatřit nechtěla. Kamarád Puňťa byl kdesi, jen ne na svém místě na obloze. S Puňťou z oblohy zmizely i bílé naducané mráčky. Místo nich jsem na obloze zmerčila šedivé mračouny, kteří se rozhodli zpestřit mou procházku.

 

Jen co jsem pohlédla na oblohu, začala padat kapka za kapkou. Nezbylo mi nic jiného, než promrkat očadla, našponovat ušadla a zavětřit famfrňák. Se všemi smysly v pohotovosti vyrazila jsem dopředu kamsi, kde můj kožíšek větřil úkryt.

 

Svištěla jsem hlubokým lesem po měkoučké lesní cestě z mírného kopečka. Usvištěla jsem mnoho kroků, prosvištěla jsem mnoho zatáček, když v tom se les rozestoupil. Po mé pravé tlapce objevil se starý lom a před ním velké kameny. Jen co jsem kameny zmerčila, vydala jsem se na průzkum. Zkoumala jsem kámen za kamenem, když v tom jsem ke kameni se zvláštními kovovými body.

 

Stála jsem u zvláštního kamene, valila jsem očadla a čekala jsem na člobrdici aby mi prozradila, co jen jsem to našla. Jak jsem na člobrdici štěkala, štěklo mi, že je něco jinak. Překvapením jsem vyskočila, rozhlédla se kolem sebe a opravdu tomu tak bylo.

 

Než jsem k bývalému lomu dosvištěla, než se ke mne opět člobrdice připojila a než mi stihla říct, že zvláštní kámen jsou sluneční hodiny, které fungují jen tehdy, když je kámoš Puňťa na obloze, přestalo pršet. Puňťa se sice na oblohu nevrátil, já jsem nezjistila, kolik je hodin, ale i tak jsem byla moc moc ráda, že mám stále skoro suchý kožíšek a moc jsem nezmokla.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)