Bývalý Píčův statek, CHKO Český ráj

                    

Kraj: Středočeský

Okres: Mladá Boleslav

GPS souřadnice: 50.5290292N, 15.0363939E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/holakehulu

 

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a dělal den krásnější než krásný. Kolem Puňti se občas proletěl bílý naducaný mráček. Ale opravdu jen občas. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl v korunách stromů. Ptáčci mi do kroku pěli ty nejkrásnější písně, které jen zapět umí. Příroda ták krásně voněla, jako voní jen málokdy. Tento krásný den jsem se toulala po boku člobrdice kdesi v Příhrazských skalách a užívala jsem si každý krok.

 

Tlapky mne nesly po písčité cestě parádní přírodou. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostl mladý statný buk. Pod buky jsem merčila keře a rostlinky, skály a skalky i spadlé stromy mezi netykavkami.

 

Příroda, jíž jsem byla součástí, byla ták nádherná a tajemná zároveň. Příjemně voněla a její šum jako by vyprávěl dávno zapomenutý příběh. Každý krok byl pro mne něčím novým, nepoznaným a ták tajemným. Ale přesto jsem se nebála a nechávala se unášet krásou okamžiku.

 

Jak dlouho jsem tlapkala, to vám, kamarádi, neštěknu. Co vám ovšem štěknout mohu je to, že když jsem to nejmíň čekala, cesta má se stočila a po mé pravé tlapce objevila se kamenná brána s okénkem v boční zdi. Kde ta se tu vzala a kam vede, to jsem musela jít zjistit.

 

V mžiku jsem měla všechny smysly v pohotovosti. Famfrňák zavětřený, očadla promrkaná a ušadla našponovaná. Chvost se mi vrtěl ták rychle, že je až s podivem, že jsem dokázala stát na místě. Najednou, zničehonic, se mé tlapky daly do pohybu a bránou mne pronesly ták rychle, že jsem ani nezmerčila, že jsem bránou prosvištěla.

 

Jen pár kroků za branou jsem usvištěla, když v tom jsem se zastavila. To, co jsem zmerčila, mi vzalo rychlost z tlapek. Všude kolem mne byly nízké zdi. Mezi zdmi vedly pěšinky. Kde nebyly zdi ani pěšinky, rostly netykavky a mladé statné buky. Kamenné stěny byly ták světlé a čisté, jako by byly na místě jen chvilku. Listy mladých buků dělaly přírodu krásně světle zelenou. Barvy lesa a zdí ták krásně souzněly, až jsem si připadala, jako bych byla v pohádce.

 

Tlapkala jsem mezi zdmi, užívala jsem si každý krok. Nikam jsem nespěchala. Čas jsem nechala plynout. Jen jedno místo jsem obtlapkávala, když v tom jsem si všimla, že na světě zůstává jen hlava člobrdice, jejíž já se vydává kamsi do útrob země. Moc se mi za ní nechtělo, ale copak jsem ji mohla nechat samotnou?

 

I já jsem se nakonec do hloubi země vydala. A dobře jsem udělala. Poznala jsem nádherné sklepení, ze kterého bylo vidět až do nebes. Poznala jsem místa, kde se v době největší slávy místního statku skladovaly dobroty. A že jich muselo být. Vždyť Píčův statek byl vyhlášený široko daleko, čemž odpovídá i rozsah jeho zříceniny. Ale to zjistíte až na místě, až se vydáte v mých stopách.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)