Památník připomínající nález 300 pražských grošů

                      

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Kutná Hora

GPS souřadnice: 49.8402608N, 15.3504522E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/fogevusefo

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Příroda krásně voněla létem a já jsem byla moc moc ráda, že mi počasí přeje a mohu se toulat nádhernou přírodou, která mi slibovala parádní dobrodružství.

 

Tlapky mne pronesly mezi loukou a polem a brzy mne zanesly do nádherného vzrostlého lesa. Míjela jsem vysoký strom za vysokým stromem a očadla jsem si mohla vykoukat. Smrky rostly vedle modřínů, občas jsem zmerčila doubek a bouček. Pod stromy merčila jsem koberce mechu, občas pařez či keříček borůvčí.

 

Cesta má šla mi krásně od tlapek. Čím hlouběji v lese jsem byla, tím byl les svěžejší. Čím svěžejší vůně se lesem linula, tím hlasitější byl zpěv kamarádů ptáčků. Čím hlasitější byl zpěv kamarádů ptáčků, tím více jsem skotačila, až jsem doskotačila k širokému brodu, kterým se v dobách dávno minulých zajisté nedalo projít suchou tlapkou. Dnes už ale vodička v brodu není, tedy podle důkazů asi občas je, ale opravdu jen občas.

 

Přebrodila jsem suchý brod, prosvištěla jsem kolem tábořiště, když v tom jsem se ocitla pod skálou, která kde se vzala, tu se vzala, ale najednou na místě byla. Jak moc jsem se skály lekla, to vám, kamarádi, raději štěkat nebudu. Co vám ovšem štěknout mohu je to, že jsem raději pořádně promrkala očadla, našponovala ušadla a famfrňákem jsem se několikrát pořádně zhluboka nadechla. Teď, když už jsem věděla, že mne nemůže nic překvapit, vydala jsem se dál do hloubi nádherného lesa.

 

Tlapky mé nesly mne hlouběji a hlouběji do lesa. Čím hlouběji v lese jsem byla, tím temnější les byl. Čím temnější les byl, tím více kamení a skalek jsem míjela. Brzy jsem zjistila, že mne tlapky nenesou po lesní cestě, ale celé mé já míří po pěšince kamsi mezi skalky.

 

To vám štěknu kamarádi, to vám bylo zjištění. Tlapkala jsem kamsi a ne a ne se zastavit. Cosi ve mne mne neslo blíž a blíž skalám, když v tom se celé mé já zastavilo před balvanem větším než velikým, do kterého byl vytesán vzkaz.

 

Co přesně na kameni stálo, to se mne ani člobrdici rozluštit nepodařilo. Co se nám však rozluštit podařilo, bylo, že se prý na místě našlo 300 pražských grošů. A že to je pořádný balík, to si můžete písknout. Mne peníze nic moc neříkají, ale člobrdové je prý k životu potřebují. Po návštěvě Kutné Hory vím, že za 300 grošů se dalo ve své době pořídit 300 bochníků chleba. Víte, co to je? To byla ve 14. a 15. století zásoba chleba na 300 týdnů, což je zásoba chleba na necelých 6 let. Mohli byste za to mít také 300 slepic, 150 džbánů vína nebo 30 párů bot. 300 grošů byl několikaměsíční plat řemeslníka, dnes by se tato částka nazvala býti malým kapitálem.

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)