Zřícenina hradu Chlum

                    

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Kutná Hora

GPS souřadnice: 49.7862839N, 15.3693133E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/fohobofove

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na oblohu pomalu stoupal kamarád Puňťa, který sliboval den krásnější než krásný. Vlahý větřík vanul a příjemně šuměl přírodou. Ptáčci zpívali písně krásnější než krásné a příroda voněla ranní rosou a blížícím se parným dnem.

 

Tlapky mne nesly po písčité cestě mezi chaloupkami v malé obci Chlum a já jsem si užívala každý krok. Prohlížela jsem si chaloupky, nakukovala do zahrádek a byla jsem moc moc zvědavá, které krásné místečko na konci mé cesty objevím.

 

Netlapkala jsem dlouho. Vlastně jsem minula jen pár chaloupek, když se cesta má rozestoupila a přímo přede mnou objevila se louka. Louka byla posekaná, po okrajích rostly vysoké stromy. Mezi cestou a stromy zmerčila jsem něco, co upoutalo mou pozornost.

 

V dáli ne moc daleké, vlastně jen pár kroků před mým famfrňákem, tyčila se vysoká zeď. Vedle zdi merčila jsem další zdi a zákoutí, která jsem musela prozkoumat. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla, famfrňákem jsem se několikrát zhluboka nadechla a než se člobrdice zmohla na povel, už jsem svištěla kupředu a nic mne nemohlo zastavit.

 

Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila pár dlouhých skoků a byla jsem u první zdi. Zeď byla vysoká, samá díra, samý kámen, samá cihla. Tlapkala jsem pomalu a opatrně podél zdi, větřila jsem vůni vlhka a dávné historie. Brzy jsem dotlapkala k další zdi, prozkoumala zákoutí s ohništěm, když v tom mne do kožíšku uhodil lehký studený vánek.

 

To se ví, odkud vánek přichází, musela jsem zjistit. Vždyť studený vánek na zříceninách vždy věští místo zajímavé, většinou k průzkumu zapovězené. Na to jsem však nechtěla raději ani pomyslet. Se všemi smysly v pohotovosti, tempem tlapka tlapku mine, s famfrňákem u země vydala jsem se hledat místo, ze kterého vánek přichází. Utlapkala jsem pár kroků, vstoupila jsem do lesíka, když v tom se přímo pod mým famfrňákem objevila díra neveliká, vedoucí kamsi do hloubi země.

 

To vám štěknu, kamarádi, já jsem se ták lekla, až jsem vyskočila. Brzy jsem však byla zpátky na zemi a už jsem hledala způsob, jak se do tajemné díry dostat. Přemýšlela jsem ták urputně, že jsem brzy našla další díru a za ní další, tentokráte tak akorát velkou, aby se do ní vešlo pozadí mé i pozadí člobrdice a tak akorát svažitou, abych si byla jista, že zvládnu díru opustit.

 

Se zvědavostí mi vlastní vtlapkala jsem do díry. Po několika málo krocích ocitla jsem se v naprosté tmě. Jen v jednom místě prosvítalo trošku světla, ale bylo ho ták málo, že mi mnoho neprozradilo. Naštěstí člobrdice myslí snad úplně na všechno. Když se ke mne doklouzala, kolem mne rázem bylo světlo a já jsem se překvapením opět posadila.

 

Všude kolem mne byl kámen na kameni. Nad kebulí jsem měla klenuté stropy. Nalevo i napravo měla jsem dlouhatánské chodby. Kam vedou, to se mi však zjistit nepodařilo. Byla jsem v tajuplném podzemí sama po boku člobrdice. V tomto počtu by byl holý nerozum podzemí zkoumat. Ale víte vy co, kamarádi? Až naštěkám svou novou knihu, ráda se sem vrátím. Člobrdice zabalí pořádnou baterku, já někde splaším parťáka a tohle místo prozkoumám píď po pídi. A, kdo ví, třeba i bájný hradní poklad objevím.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)