Zámek Orlík, Orlická přehrada

                         

Kraj: Jihočeský kraj

Okres: Písek

GPS souřadnice: 49.5130519N, 14.1704486E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/dezunosoko

Dnes vás, kamarádi, zavedu na zámek Orlík nad Vltavou, ke kterému mne tlapky donesly, když jsem se po boku člobrdice toulala po Orlické přehradě a hledala zajímavá místečka, která by vám člobrdice mohla představit ve svém novém projektu Vltavína.

 

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Puňťa pomalu, ale jistě, stoupal vzhůru na oblohu. Mraky se trhaly, svěží větřík vanul a já jsem se toulala kdesi nad Orlickou přehradou. Tlapky mé nesly mne po úzké cestě vedoucí na ostrohu vysoko nad řekou. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostly vysoké stromy. Pod stromy rostly květiny, keře a dokonce i houby. Ptáčci pěli písně krásnější než krásné a příroda voněla nově příchozím dnem.

 

Tlapkala jsem po měkoučkých cestách vysoko nad vodou. Tlapkala jsem po cestách klikatících se nad zátokami. Než jsem se nadála, dotlapkala jsem na vysoký ostroh s lavičkou a chytrou tabulí a u tlapek mi ležela Orlická přehrada i samotný zámek Orlík.

 

V dáli daleké merčila jsem zámek. Hluboko pode mnou merčila jsem vodičku. Kolem vodičky merčila jsem pláž ták dlouhou, strmou a klikatou, jako se zmerčí málokde. Byla jsem na místě mne ták známém a po většinu let prozkoumávaném pouze vysoko nad řekou, že jsem se rozhodla sesvištět po pěšince kamsi do hloubi ostrohu.

 

Sesvištěla jsem z kopečka, přetlapkala jsem kameny. Než jsem se nadála, už jsem byla u řeky a zámek se vypínal vysoko nade mnou. To vám byl, kamarádi, pohled. Byla jsem jen já, pláž a zátoka. Přede mnou byla vodička, za ní skála a nad ní zámek.

 

Dlouho jsem se kochala pohledem mne dosud neznámým, když jsem si všimla cesty vedoucí k zámku. Cesta vadla po kamenném mostku a do dálky voněla historií. To se ví, nedalo mi to. Kdo by tlapkal cestami známými, když se může vydat cestou, kterou znají naši předci? S radostí a zvědavostí mi vlastní jsem vysvištěla ze zátoky a než se člobrdice zmohla alespoň na rychlou fotku, už jsem si to tlapkala k zámku.

 

Utlapkala jsem mnoho kroků, když v tom se přede mnou ukázal zámek tak, jak ho zná jen málokterý turista. Byla jsem na místě, kudy chodívali do práce zaměstnanci zámku v dobách dávno minulých. Protlapkala jsem po pěšince, kterou zná jen málokdo, a brzy jsem byla na vyhlídce, kterou zná jen ten, kdož se nebojí projít postranní brankou a jít cestičkou která podle všeho nikam nevede.

 

Chvilku jsem se kochala pohledem mne ták milým a většině člobrdů neznámým, když mi štěklo, že bych se měla podívat na zámek ještě z druhé strany. Opustila jsem vyhlídku, podsvištěla jsem mostek a brzy jsem kochala pohledem na zátoky, ve kterých pokojně teče řeka Vltava.

 

Co vám budu, kamarádi, štěkat. Výlet na zámek Orlík se povedl. Bylo krásně. Nikde ani živola. Jen já, člobrdice a stavba, která kdysi dávno stávala vysoko na skále a dnes po většinu času stojí lehce nad vodou. Což nyní neplatí, protože v Orlíku je ták málo vody, že jsou vidět místa nevídaná nebo místa vídaná úplně jinak, než je běžné.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)