Zřícenina hradu Vrškamýk

                      

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6401414N, 14.2380219E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/konugeteho

Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po středních Čechách. Na obloze poletovaly bílé naducané mráčky, mezi kterými se ze všech sil snažil ukázat kamarád Puňťa. Jenže mráčky byly v přesile a Puňťu mezi sebe nepustily. Zda Puňťa svůj boj vzdal, těžko štěknout. Občas mne v kožíšku nějaký ten hřejivý paprsek polaskal. Ale stalo se tak opravdu jen občas.

 

Tlapky mé nesly mne po měkoučké polní cestě. Po levé tlapce jsem měla pole, po pravé tlapce louku. Země široko daleko byla ták krásně zvlněná, že jsem nevěděla, kam mám koukat dřív. Kopečky rostly všude, kam jsem se podívala. Nebyly veliké. Ba právě naopak. Ale bylo jich tolik, že jsem si připadala, jako bych byla kdesi v dáli na Moravě.

 

Tlapky mé nesly mne mezi polem a loukou. V místech, kde louku vystřídal les, objevila jsem super bájo lázně. Po krátkém koupání, se super bájo vůní v kožíšku svištěla jsem dál, kupředu, přímo za famfrňákem. Usvištěla jsem mnoho kroků, prosvištěla jsem zatáčkou. U dlouhého pásu křoví objevila jsem další super bájo lázně. S bahenním zábalem v kožíšku skočila jsem jen pár skoků, když v tom se po mé pravé tlapce objevila dřevěná lávka.

 

Jen co jsem lávku zmerčila, změnila jsem směr. Skočila jsem pár dlouhých skoků, v mžiku jsem měla lávku za chvostem. Usvištěla jsem jen pár kroků a byla jsem na další dřevěné lávce, na jímž konci merčila jsem zříceninu větší než velikou a krásnější než krásnou.

 

To vám štěknu, kamarádi, zprvu jsem nevěřila vlastním očadlům. Ale i když jsem několikrát důkladně promrkala, zřícenina před mým famfrňákem stále byla. A já nemohla jinak, než se vydat na pořádný průzkum. S našponovanými ušadly, promrkanými očadly a se zavětřeným famfrňákem vydala jsem se zkoumat zříceninu do posledního kamínku.

 

Tlapkala jsem zříceninou tempem tlapka mine. Očadla jsem si mohla vykoukat. Famfrňák byl ve svém živlu. Místo ták krásně vonělo časy dávno minulými. A ušadla? Ta poslouchala šumění větříčku mezi zdmi a vedla celé mé já i do těch nejmenších skulinek.

 

Na zříceninu hradu Vrškamýk jsem se chystala roky. Konečně se mi splnil můj sen. Byť není tato zřícenina největší, byť nemá sklepení a ani z ní nejsou dechberoucí výhledy, má své kouzlo. Tolik tajemných zákoutí jsem na ní objevila. Dokonce i opevnění jsem našla. A nechyběl ani dřevěný kůň, který stál ve stínu ovocných stromů jen kousek pod sadem. Výlet na Vrškamýk stál za to a já jsem moc moc ráda, že jsem se sem konečně vydala.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)

 










Komentáře