Studánka Pod Brdeckou cestou, CHKO Brdy

                          

Kraj: Středočeský kraj

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.6687697N, 13.8692167E

Odkaz do map: https://mapy.com/s/fosohujugo

Dnes vás, kamarádi, zavedu ke studánce Pod Brdeckou cestou, ke které mne tlapky zanesly, když jsem se vydala po stopách knihy Po stopách pověstí – Brdy, která vyšla člobrdici na jaře. Na nějakou chvíli to bude asi mé poslední zastavení v mých oblíbených Brdech. Kam se vydáme příště? To je zatím těžké štěknout. Ale jedno vím jistě. Určitě to budou místa krásná ;)

 

Den byl jako stvořený pro pořádnou procházku. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky, ale moc jich nebylo. Les krásně voněl blížícím se podzimem, vlahý větřík šuměl v korunách stromů. Kamarádi ptáčci mi do kroku pěli ty nejkrásnější písně, jaké jen zapět umí. A já jsem si užívala každý krok.

 

Tlapky mé nesly mne po zpevněné lesní cestě hlubokým lesem. Všude, kam jen mé očadlo pohlédlo, rostly vzrostlé stromy. Pod stromy merčila jsem koberce mechu a borůvčí, u cest se občas objevil pařez a kapradí. Tlapkala jsem do táhlého kopečka, když se po mé levé tlapce objevila pěšinka, na kterou na stromě ukazovaly dva zvláštní obrázky.

 

To se ví, nedalo mi to. Našponovala jsem ušadla, promrkala očadla, famfrňákem jsem se zhluboka nadechla a než se člobrdice zmohla na slovo, už jsem si to svištěla kamsi po pěšince do hloubi lesa. Svištěla jsem kupředu rychleji než rychle. Ušadla mi plápolala na kebuli, chvost měl co dělat, aby vyrovnal sebemenší zatáčky. Usvištěla jsem mnoho kroků, skočila jsem dlouhý skok, když v tom se do hloubi lesa ozvalo čvachtnutí. To se celé mé já složilo v parádní tůňce.

 

Vodička v tůňce ták krásně voněla, že jsem neměla strach, že by mne člobrdice nenašla. Stačilo přeci málo. Držet směr vůně Chanel No. Brdy. Ten člobrdice moc dobře zná. A není se čemu divit.

 

Chvilku jsem se láznila a rozhlížela se kolem sebe. Moc jsem toho neviděla. Tůňka byla hluboká, kolem mne rostlo vysoké borůvčí. Jak jsem se tak rozhlížela, v borůvčí jsem zahlédla cosi, co mi úplně do přírody nezapadalo.

 

Rázem jsem byla na všech čtyřech. Rázem jsem byla v pohybu. Utlapkala jsem jen pár kroků a byla jsem u svého cíle. Byla jsem u dřevěného domečku, krásné brdské studánky. Jen pramínek se nekonal. Tedy, pramínek vodičky se konal. Ale byl tak silný, aby se nemohlo říct, že je studánka bez vodičky.

 

Ani nevíte, kamarádi, jakou jsem měla radost, že jsem objevila další brdskou studánku. Sice mne trošku mrzelo, že je téměř bez vodičky, ale protože je opravdu krásná, hluboko v lese, věřím, že vodička se do ní vrátí. Jednou to budu muset přijít ověřit. Tohle místečko by totiž mohlo vyprávět moc krásné pověsti.

 

Štěky z našich výletů najdete na webu člobrdice janulanatoulkach.cz. Kromě štěků z našich toulek na tomto webu nechybí tipy na výlety do měst a obcí, recenze z restaurací, kaváren a ubytování a mnoho dalšího. Budeme rády, když náš web navštívíte ;)











Komentáře