Tuláčci

   Kraj:  Středočeský Okres:  Příbram GPS souřadnice:  49.6739006N, 13.8630697E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/cezacavana Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky zahříval zem. Kolem Puňti poletovaly bílé naducané mráčky a dělaly den krásnější než krásný. I větřík mne na cestě doprovázel a místy snad i popoháněl dál. Hlavně ve chvíli, kdy jsem svištěla do kopce, jsem byla ráda, že mne žene dopředu a nesnaží se mne zpomalit.   Svištěla jsem po kamenité cestě vzhůru k nebesům. Prosvištěla jsem mnoho zatáček, když v tom jsem těsně vedle cesty, u nevelikého pařezu, objevila popcorn. Jako chápete to, kamarádi? V hloubi lesa popcorn? Jako viděla jsem už mnohé a také vím, že pozorování lesa je moc pěkný film. Ale s popcornem? To mi kebule vážně nebere.   K popcornu jsem se raději ani nepřiblížila. Věřila jsem, že člobrdice umí lepší. A navíc do něj neprší. B...

    Kraj:  Středočeský Okres:  Příbram GPS souřadnice:   49.6577900N, 13.8820300E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/gasobucucu  Byl krásný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po lese. Chvilku jsem si svištěla do hloubi lesa, chvilku jsem se vracela zpátky k člobrdici. Než jsem se nadála, cestu mou zkřížilo zelené turistické značení. Jen co jsem ho zmerčila, přepadla mne zvědavost a v mžiku jsem musela změnit směr.   Má další cesta byla jasná. Kam posvištím, jsem netušila. Co mne cestou potká, jsem se mohla jen domnívat. Ale jedno jsem věděla. Byla jsem si jista, že dosvištím na místo krásné, kde nejen mne bude přecházet zrak.   Svištěla jsem po měkoučké lesní cestě rychleji než rychle. Od tlapek mi odlétalo jehličí, ušadla mi plápolala na kebuli. Ale zpomalit jsem nemohla. Něco mne táhlo dopředu rychlostí skoro magickou. Tákhle rychle jsem nesvištěla ani zamlada. Ale tentokrát mi to svištělo samo.   Tlapka st...

     Kraj:  Středočeský Okres:  Příbram GPS souřadnice:  49.6583064N, 13.8522808E Odkaz do map:  https://mapy.com/s/lusefotale Byl krásný slunečný den a já jsem se po boku člobrdice toulala po Brdech. Na obloze zářil kamarád Puňťa a svými paprsky mi zahříval kožíšek. Občas kolem Puňti občas proletěl bílý mráček, ale to bylo opravdu jen občas. Obloha byla jako vymetená a Puňťa na ní byl po většinu dne sám.   Tlapkala jsem po zpevněné lesní cestě do táhlého kopečka, který se mi zdál býti nekonečný. Cestou jsem vídala pěšinky vedoucí kamsi, které by za průzkum rozhodně stály. Jenže po levé tlapce jsem měla sráz, ze kterého se mi svištět nechtělo. Po pravé tlapce jsem měla kopec, do kterého se mi svištět nechtělo. A tak jsem tlapkala po asfaltce po boku člobrdice a pod fousky jsem si poštěkávala, koho to jen napadlo, vyasfaltovat v Brdech silnici.   Naštěstí má pochmurná nálada netrvala věčně. Za jednou z mnoha zatáček mi štěklo, že má ...